Podle Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb. se od 1. ledna 2021 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 000 Kč místo dosavadních 3 500 Kč. Podíváme se i na to, kdy vám vzniká nárok na vrácení daně za nemocenskou.
Výše rozhodného příjmu
Výše rozhodného příjmu se odvíjí od parametrů důchodového pojištění. Částka rozhodného příjmu se dle § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zvýší od 1. ledna 2023, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného dle zákona o důchodovém pojištění, který o 2 roky předchází tomuto roku a přepočítacího koeficientu stanoveného dle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na 500 korun dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu. Rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po zaokrouhlení. Podklady jsou v nařízení vlády č. 381/2020 Sb.
DPP, DPČ a pracovní poměr
U dohody o provedení práce jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže splňují podmínku dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 korun hrubého za měsíc. Pak se jim z odměny sráží nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění. U dohody o pracovní činnosti vznikne účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne částky 3 000,00 Kč.
Srážková daň a odvod pojistného
Pokud je valorizován limit pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, mění se i limit pro uplatnění srážkové daně ze mzdy/platu z pracovního poměru či DPČ.
Srážková daň se použije (neučinil-li zaměstnanec prohlášení k dani – nepodepsal tzv. růžový papír u zaměstnavatele) pro příjmy (z pracovního poměru či DPČ) v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 3 500 korun hrubého příjmu včetně azaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění.
Pojistný i daňový limit jsou sice stejně vysoké, tedy 3 500 korun, ale zákon o nemocenském pojištění uvádí, že nemocenské pojištění vzniká od uvedené částky, zatímco zákon o daních z příjmů (v § 6 odst. 4 písm. b) uvádí, že srážkovou daň lze uplatnit do oné částky, tedy když ji příjem nepřesahuje.
Změny v roce 2021
Do částky 3 499 korun hrubého výdělku včetně nevzniká účast na nemocenském pojištění a povinnost platit pojistné odvody a lze uplatnit srážkovou daň. U částky 3 500 korun hrubého výdělku přesně již vzniká účast na nemocenském pojištění a sráží se pojistné odvody a ještě lze uplatnit srážkovou daň. U částky od 3 501 korun hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění a sráží se pojistné odvody, ale už nelze uplatnit srážkovou daň.
| Srážková daň a nemocenské pojištění od 1. 1. 2021 | ||||
| Mzda/plat | Účast na nemocenském pojištění | Odvody na sociální pojištění | Srážková daň | Záloha na daň |
| 1 – 3 499 Kč | ne | ne | ano | ne |
| 3 500 Kč | ano | ano | ano | ne |
| 3 501 Kč a více | ano | ano | ne | ano |
Evidence na Úřadu práce
Pokud jste evidováni na ÚP jako uchazeči o zaměstnání, ale vypršel vám nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze si přivydělávat do výše poloviny minimální mzdy. Nesmí jít o DPP, ale jen služební či pracovní poměr nebo DPČ. Můžete vydělávat 3 499 korun hrubého bez placení pojistného (není to čistá mzda). Vyplatí se více dohod na nízký výdělek u více zaměstnavatelů, protože se výdělek u téhož zaměstnavatele i na odlišný druh práce sčítá a jde o tzv. nekolidující zaměstnání.
Srážková daň a pojistné z odměny z DPP
Příjmy zúčtované či vyplacené zaměstnavatelem zaměstnanci jsou samostatným základem daně pro zdanění 15% srážkovou daní, jde o příjmy plynoucí na základě DPP, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc 10 000 korun a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.
Z příjmu plynoucího na základě DPP do 10 000 korun za kalendářní měsíc včetně, se odvádí srážková daň, jestliže zaměstnanec neučinil u daného zaměstnavatele prohlášení k dani. Limit pro uplatnění srážkové daně a neplacení pojistného z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění je stejný. Od 10 001 korun vzniká účast na nemocenském pojištění, nelze použít srážkovou daň a sráží se záloha na daň.
Vrácení daní za nemocenskou – daňová vratka
Při dlouhodobé pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanci po ročním zúčtování daně z příjmu daňovou vratku. Za celý kalendářní rok mají daňoví poplatníci nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. Zaměstnanci uplatňují slevu na poplatníka při výpočtu měsíční čisté mzdy v poměrné výši, tedy 2 070 korun v každém měsíci. Pokud zaměstnanec celý měsíc pobírá nemocenskou, není v daném měsíci uplatněna měsíční sleva na poplatníka.
Za celý rok se sleva na poplatníka uplatní vždy v plném nekráceném rozsahu. Za rok 2020 je to 24 840 korun, bez ohledu na počet skutečně odpracovaných měsíců. Zaměstnanci, kteří během roku odvedli nějakou částku na dani z příjmu, obdrží daňový přeplatek po ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání.
Příklad vrácení daní za nemocenskou
- Za rok 2020 odvedeno na zálohách na dani z příjmu fyzických osob 69 960 Kč
- 1 měsíc na nemocenské, kdy nebyla uplatněna daňová sleva na poplatníka
- Celkem za rok 2020 uplatněna při výpočtu měsíčních záloh na dani z příjmu fyzických osob sleva na poplatníka ve výši 22 770 Kč (2 070 Kč x11 měsíců).
- V ročním zúčtování daně za rok 2020 se uplatní sleva na poplatníka 24 840 Kč a vznikne nárok na daňový přeplatek 2 070 Kč (24 840 Kč – 22 770 Kč).
